Centrum pro prevenci genocidy manželů Simon-Skjodtových při americkém muzeu holokaustu ve středu zveřejněnou zprávu zakládá na rozhovorech s více než dvěma sty humanitárních pracovníků a Rohingů, kteří popsali své hrůzné zážitky s armádou.
Mluvit o genocidě Rohingů u nás bylo tabu, tvrdí zdroje z OSN |
Po ročním vyšetřování ve spolupráci s lidskoprávní organizací Fortify Rights si jsou pracovníci centra jistí, že mají důkazy o genocidě. Vojáci se podle nich minimálně ve dvou vlnách dopustili „bezprecedentního, rozsáhlého a systematického“ násilí.
To konkrétně znamená masové vraždění, hromadné znásilňování či žhářství. „Zločiny popsané ve zprávě ukazují na selhání barmské vlády stejně jako mezinárodní komunity, které nedokázaly řádně ochránit civilisty před masovou krutostí,“ píše se ve zprávě. Celou zprávu v angličtině naleznete zde.
6. září 2017 |
„Vidíme světové morální selhání. Mezinárodní komunita Rohingy zklamala. Roky jsme varovali, že jsou tu signály ukazující masové násilí. Komunity Rohingů na to léta upozorňovaly. Násilí se mohlo zabránit,“ říká také zakladatel Fortify Rights Matthew Smith.
OSN se vyhýbá slovu genocida, svět by totiž musel jednat
Na to, že se v Barmě schyluje ke genocidě, chtěli upozornit i místní pracovníci Organizace spojených národů (OSN). Vedení jim to však zatrhlo, přiznali na konci září někteří z nich. Více se dočtete v článku Mluvit o genocidě Rohingů u nás bylo tabu, tvrdí zdroje z OSN.
Samotná OSN podle britského Guardianu masakry páchané na barmské muslimské menšině popisuje jako „učebnicový příklad etnických čistek“, slovo genocida však zatím nepoužívá.
Genocida je totiž právně definována jako záměrné cílení na určitou komunitu s cílem ji úplně nebo částečně zničit. A podle Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocida z roku 1948 jsou světové mocnosti v případě páchání genocidy jiným státem povinny jednat.
Muzeum proto vyzvalo světové společenství, aby uvalilo sankce na barmské generály a na celou zemi zbrojní embargo. Rada bezpečnosti OSN by pak podle autorů zprávy měla o situaci v Barmě referovat u Mezinárodního trestního soudu.
V nové vlně násilí, která od srpna vyhnala z Barmy přes půl milionu lidí do sousedního Bangladéše, vypichuje centrum příklady tří vesnic. V první barmští vojáci zabili stovky Rohingů na břehu řeky a jejich těla spálili.
Mezi zavražděnými byly i děti, přičemž některé z nich vojáci hodili do řeky, další pořezali. Ve druhé vesnici nahnali tamní muže a chlapce do chatrče, kterou pak zapálili. Ve třetí vesnici pak zastřelili nejméně 150 dalších.
Barmská armáda kvůli obviněním z masakru vůči Rohingům provedla interní šetření, to však podle Guardianu armádu v pondělí zprostilo všech obvinění. Podobné vyšetřování proběhlo i minulý rok. Tehdy se přišlo na to, že jeden voják ukradl jízdní kolo.
